Turisté na "Biskupickém KALÉŠKU"

Největší festival slivovice „Biskupické Kaléšek“ se koná každoročně začátkem října – letos to byl již 16. ročník a my jsme se na něj s turistickým oddílem také vydali. Spojení vlakem až do Biskupic dávno neexistuje, ani nebyl vypraven zvláštní vlak (ještě loni ano), takže jsme v počtu deseti dorazili autobusem, jedenáctý byl  Bohouš V., který přijel na kole z Moravské Třebové, a dvanáctá byla Maruška L. z Jevíčka. Vedoucí výšlapu Maruška N. je místní, takže nás již čekala na zastávce s pejskem Lumpem. Překvapení na nás čekalo před jejím domem, kde nás přivítala slivovičkou, chlebem se solí a špekem její sestra Lída N. (coby kněžna Eleonora). Měla vítací řeč v hanáckém nářečí a dokonce nám zapěla „Ó, kaléšku biskupické, ó, skleničko voňavá….“. My jsme se ji pokusili podpořit, ovšem velice neuměle. Po milém přivítání a pohoštění jsme vyrazili na 8 km dlouhou trasu, která vedla na Hrubé kolo, Nad Flintour, do osady Zálesí,  pak kolem Kamenné hory nad Plankenberk a Horku zpět do Biskupic. Na každém zastavení měla Maruška N. podrobný výklad – ať už o vzniku a historii obce, památkách nebo geografických zajímavostech v okolí.  A její sestra Lída nám na zastávkách podávala další pohoštění, kromě kaléšku slivovice jsme dostali koláčky a jednohubky. Šlo se nám pak velice lehko a šli jsme většinou lesem, který je zde smíšený, nádherný a již se začíná  barvit do podzimního hávu. Kolem cest (dokonce i přímo na nich) rostly houby všeho možného druhu, kvetlo zde plno podzimních kytek, dokonce jsme objevili (podruhé kvetoucí) náprstník červený. Prostě srdce milovníka přírody zde plesá. Jen výhledy z vyhlídek nebyly až tak moc do dáli, přestože se ranní mlha rozplynula, zůstal přece jen podzimní opar. Do cíle jsme došli kolem půl jedné, právě přijížděli závodníci na historických velocipedech, pak jsme šli na přehlídku koní, prohlédli si palírnu a následoval oběd v místní hospodě U Zechů, kde měli nejen vynikající jídlo, ale i rychlou obsluhu.  Z bohatého programu jsme ještě stihli poslechnout hudbu Malohanačku, shlédnout tzv. jízdu elegance dobově oblečených velocipedistů na historických bicyklech, prohlédnout množství stánků, nakoupit domů něco na památku a už se blížila doba odjezdu našeho autobusu. Škoda, že jsme nevydrželi déle, ale byli jsme po těch kaléškách slivovice a po té vycházce přece jen trochu zmoženi. No, v nejlepším se má přestat. Odjížděli jsme sice trochu znaveni, ale velmi spokojeni a za vydařený(é) „ Biskupické Kaléšek“ vám, Maruško a Lído, i za vaši pohostinnost moc a móóc děkujeme.

Další fotografie jsou umístěny ve FG - k nahlédnutí ZDE:Biskupice - Kaléšek 2014