Turisté navštívili Vysoké Mýto

Poslední sobotní výšlap (23.11.) nebyla náročná turistika, byla to spíše procházka - procházka za památkami Vysokého Mýta. Měli jsme štěstí, počasí k nám bylo vcelku přívětivé. Ranní teplota byla sice nízká, ale nefoukalo a místy se dokonce objevilo i sluníčko. Prohlídka města začala na náměstí Přemysla Otakara, které nese jméno po svém zakladateli a je největší čtvercové náměstí v ČR. Naše průvodkyně nám nejprve pověděla o historii města a pak nás odvedla podívat se na renesanční zvonici a do kostela sv. Vavřince. Jedná se dominantu města,  o gotickou trojlodní stavbu,  regotizovanou J. Mockerem v 19. st..  Tento stavitel, jak jsme se dozvěděli od pana faráře, se podílel i na dostavbě svatovítské katedrály v Praze. Kostel má barokní oltář s obrazem Nanebevzetí P. Marie od Petra Brandla, cínovou křtitelnici z 15. st., bohatou secesní freskovou výzdobu na stěnách, nádherná vitrážová okna a spoustu dalších artefaktů. Po prohlídce kostela jsme šli k Choceňské bráně, vystoupali jsme do věže po dřevěných schodech a prohlédli si město z výšky. Následovala procházka Jungmanovými sady kolem hradební zdi, do které jsou zasazeny desky se zápisem o důležitých událostech města. Je to vlastně taková kamenná kronika města. Následovala prohlídka hřbitovního kostela sv. Trojice a cesta k Litomyšlské bráně, vyzdobené freskami od Mikoláše Alše. Opět jsme vystoupali nahoru, tentokrát po schodech železných, abychom si město prohlédli zase z jiného úhlu. Pak jsme opět prošli napříč náměstím k Pražské bráně, u níž je umístěna od r. 2012 nová socha Přemysla Otakara II.,  na kterou se vysokomýtští složili a nechali ji postavit při příležitosti výročí 750 let od založení města. Pražská brána je ze všech tří zachovaných městských bran nejhezčí, vystoupali jsme na ni po stopadesáti kamenných schodech a výhledy do sluncem zalité krajiny byly opravdu za odměnu.

Ostatní fotodokumentace bude umístěna do fotogalerie zítra. MČ