Zajímavost z historie

Michal Kadlec našel historický článek o lomu Na Skále. Stojí za přečtení ZDE:

LOMY V ČESKÉ TŘEBOVÉ. Na území Českotřebovska v minulosti existovala řada pískovcových a opukových lomů. Se vznikem cihelen zájem o stavební kámen poklesl a byl využíván jen jako základový či štěrkový materiál. Těžba se postupně zmenšovala, až ustala úplně. Jan Tykač píše k r. 1900, že ve městě byly lomy farský, obecní, Kapounův a jiné. K nejvýznamnějším lomům dříve patřily: Šimkův lom (Na skále), Bezroukův lom na Parníku, lom na Lhotce, Cejnarův lom nad Rambouskovým mostem, Faifrův lom na Podhorce, Richterův lom nad Rambouskovým mostem, lomy v Křivolíku, v Borkách, Rybníku a další. Poslední lom, ve kterém probíhala těžba ještě v 70. letech 20. století, byl Kudlíkův lom na Lidické ulici. Opuky společně s pískovci byly v minulosti využity na výstavbu např. románské kaple sv. Kateřiny s kamennou hřbitovní zdí, radnice a Mariánského sloupu na náměstí v České Třebové, poutní kaple Panny Marie na Horách a na výstavbu děkanského kostela sv. Jakuba. V období aktivní těžební činnosti bylo v lomech nalezeno i mnoho cenných křídových zkamenělin.
OPUKOVÝ LOM Na skále, zvaný „Šimkův“ podle majitele Adolfa Šimka, se nacházel v oblasti stávající tělocvičny Sokola ve vylámaném prostoru vápencového skalního hřbetu, spadajícího strmě k řece. Nevelký opukový lom u chalupy tkalce Hampla na Skále byl v 70. letech 19. století využíván málo. Hostinský Bernard Vostárek chalupu zbořil a vystavěl zde s použitím lámaného kamene hostinec se sálem, jenž po jeho smrti koupila jednota Sokol. V r. 1892 byl vykoupen přilehlý pozemek a zřízena přístupová cesta na Skálu. Pozemky za budovou koupil nadšený sokolský funkcionář Ant. Blecha a nechal tady zdarma lámat kámen na železniční stavby; vytěžené pozemky později přepustil Sokolu. Prostor lomu do konečné podoby jakéhosi půlkruhu, možná vykousnutého jablka, vytěžil kameník Filip Cejnar (1870-1933), jenž si jej už v r. 1906 pronajal od sokolské jednoty, která potřebovala rozšířit volný prostor před tělocvičnou a Cejnarově žádosti ochotně vyhověla. Říkalo se zde Na skalce, protože samotný lom byl výš než příjezd, jezdilo se vlastně ze silnice do kopečka. Průměrná roční těžba byla přibližně 500 kubických metrů. V době provozu lom zaměstnával dva dělníky, od roku 1951 je trvale opuštěn.
Podle toho, co pamatuji, v objektu Sokolské jednoty bývalo první třebovské kino, sokolovna, dělostřelecká kasárna a poté tělocvična, kurty na tenis a volejbal, hřiště, v zimě polévané vodou jako kluziště. U vchodu s domkem vrátnice byl kuželník, přestavěný na hernu oddílu stolního tenisu, na opačné straně se pod skálou krčila ubytovna z tvárnic s místností vzpěračů, po demolici roku 1986 v místě vyrostla sportovní hala. Docela jistě jsem tam přišel už jako menší kluk, ale proč? Možná na nějakou akci v sále, na bruslení, to nevím, potom v r. 1964 jako cvičenec sokolské gymnastiky. Ten jakoby stísněný prostor nám tak nepřipadal, okolní skalnaté stěny naopak dodávaly pocit jakéhosi bezpečí. Na pozadí romantických skalních stěn vznikly desítky fotografií.