Pro zhlédnutí fotografií

POKRAČUJTE VÝBĚREM Z LEVÉHO MENU

O historii Sokola v České Třebové

K založení sokola v České Třebové se uvádí dva letopočty, oba končí nulou a pětkou a lze je letos podle zvyklostí považovat za "kulatá" a za výročí mimořádné důležitosti: První založení Tělocviční jednoty  Sokol Česká Třebová je uváděno  na jaře roku 1870, když k tehdejší pěvecké jednotě a čtenářskému spolku byl jako třetí připojen odbor sokolský. prvním stánkem tělocvičné jednoty byla "Skála", která tak s osudy českotřebovského Sokola "srostla" až do současnosti. Prvním starostou tělocvičné jednoty byl Alexandr Vrba.  připomeňme ještě doku, kdy se tak stalo: Roku 1870 se v srpnu konal na horách památný tábor lidu, na kterém se sešlo občanstvo z celých východních Čech a  kde řečníci vznášeli smělé požadavky. byla to doba mnoha změn.  Sokolský odbor po založení čítal asi 80 členů, běžně se cvičilo na sportovním nářadí, sokol měl již tehdy k dispozici koně, bradla,  hrazdu, kruhy, žebříky, šplhací tyče, lano "nářadí ku skoku", kolovadlo, náčiní k šermu a spolkový prapor.  jednota mimo veřejná cvičení podnikala i výlety...  Brzo však nastala "změna priorit". V roce 1872 se skládá sbor dobrovolných hasičů a zdál se tehdy proti sokolu o hodně užitečnější, byla to taková celá vlna  zakládání hasičských sborů v Čechách. Sokol tehdy zastavil svou činnost a bývalí členové se stali jádrem nového tehdy "čilého" sboru hasičského.  Sokolské nářadí zatím "odpočívalo" ve školní budově....  Celých dvanáct let.

Impulzem ke znovuzaložení tělocvičné jednoty Sokol v České Třebové se stal výlet sokolské župy východních Čech do České Třebové dne 29. června 1885, tedy téměř na den před 125 lety. Dlouho se prý vzpomínalo na upřímné nadšení a všeobecnou účast občanstva a okázalé uvítání sokolstva, jehož nepřehledné proudy městem pochodovaly."   Tak píše dobový tisk. Účinek sokolského sletu ve Třebové  byl téměř okamžitý: Již 4. července 1885 se na Skále konala ustavující schůze, kterou zahájil náměstek starostův bratr Antonín Felcman a byl zvolen zatímní výbor, byly připraveny stanovy a předloženy příslušnému úřadu a ještě během léta se započalo se cvičením v bývalých místnostech sokolských na Skále.. Starostou Sokola byl zvolen Jan Rybička, náčelníkem K. Dostál a cvičitelem A. Dařílek.... Českotřebovská jednota opak koncem roku vstoupila do svazu sokolské župy východních Čech.  Sokolský prapor zhotovily dámy ze spolku Libuše. Činnost Sokola se postupně rozšiřovala, byl založen hudební odbor, pěvecký svor, také vzdělávací odbor, který realizoval hlavně přes zimu řadu  poučných a vlasteneckých přednášek.  Daleko nejslavnější byl však potom v době I. republiky dramatický odbor Sokola a odbor filmový. V sokolovně se také hrálo kino. Tato doba se ovšem již nikdy nevrátí, dávno tomu, když bylo zbouráno jeviště a přestavěno na nová sportoviště. Sokolové si začátkem 90 let zakoupili (za 6000 K) hostinec "Skála" a byl pak postupně upraven a vyzdoben  na Sokolskou tělocvičnu. Vlastní tělocvična  na Skále byla otevřena 16. října 1892. O rok později Sokol přikoupil i sousední pozemky a zřídil přímou příjezdovou, prostranství před sokolovnou bylo osázeno stromy, některé zde rostou dodnes, tedy více než 115 let.

Sokol během 125 resp. 140 let od prvního založení prošel dobou slávy (především v době I. republiky) i dobou úpadku. Na Skále vzniklo vlastně první vedení města po I. světové válce,  na Skále se nejen cvičilo, hrálo kino i divadlo, konal se zde velký župní slet (v roce 1935). Sokol pak prošel však i  léty zmaru. Po okupaci to byli právě sokolové, kteří byli jako první zatčení a deportováni a Sokol musel násilně svou činnost přerušit. Oběti v sokolských řadách připomíná památník před vchodem do sokolovny, odhalený v roce 1947 bohužel loni vandalsky zničený. Pamětní deska je zatím schovaná v depozitáři, čeká na dobu, kdy nebudou vandalové a bude možné pomník znovu upravit a uvést do původní podoby (nebo na pořízení plastové kopie). Do té doby bude třeba také ovšem znovu upravit a opravit vlastní sokolovnu, kterou poznamenala čtyřicetiletá "péče" předchozího režimu po sjednocení tělovýchovy. Nijak zvlášť se ovšem nevyznamenala ani další  sokolská generace, která na základě restituce získala sokolovnu zpět do svého majetku, poškozenou  a devastovanou. Nejrůznější přestavby a dostavby podle možností pokračovaly, ale dodnes nebyla žádná vlastně zcela dokončena, kolaudační závady nebyly odstraněny. Snaha na rekonstrukci byla, ale síly se tříštily, sportovci v oddílech netáhli za jeden provaz. Podařilo se získat některé dotace, ale finančně podhodnocené stavby se nepodařilo dovést do konce, střídali se starostové, hlavní výbor jednoty neměl potřebnou autoritu. Některé oddíly z tělocvičné jednoty odešly, osamostatnily se. V těch nejhorších chvílích muselo pomoci město a v poslední době také Pardubický kraj.  T.J. Sokol v posledních letech vstala z popele, znovu zrekonstruovala objekty tak, že jsou použitelné a také využívané, včetně nových šaten, vznikl zde také využívaný bufet, opět se pořádají v sokolovně také společenské akce a karnevaly pro děti. Po odchodu  basketbalistů, volejbalu chlapců a nepochopitelně i sportovních gymnastek se stabilizoval počet oddílů i sportovců,  vznikl nový oddíl ledního hokeje a nově se jedná o vzniku nového oddílu volejbalu zaměřeného na práci s mládeží

Autor článku: Mgr. Milan Mikolecký

Upozornění návštěvníkům

V záložce

"NAPIŠTE NÁM" 

 najdete:

"Diskuzní fórum - návštěvní kniha"